Lilly Diabetes

Když jsem se před pár lety dozvěděl, že jsem diabetik 2. typu, přišel šok. Měl jsem strach. Bál jsem se, co se mnou bude. Umřu? Ptal jsem se sám sebe. Jak to změní můj život? Nedošlo k omylu? K chybě v laboratoři? Proč právě já?

Lítost střídal vztek. Teprve až jsem si prošel tímto „kolečkem,“ dostavilo se cosi jako smíření… Za tu dobu se hodně změnilo. Naučil jsem se s cukrovkou žít. Získal jsem o ní cenné informace. Až dnes chápu, co se celá ta léta se mnou dělo. Začal jsem rozumět svému často nepochopitelnému vyčerpání, pocitům slabosti, pocení, prudkým změnám nálad, depresím, rychlému zhubnutí, velké žízni, hladu, svým častým cestám na toaletu a dalším problémům, které mi dlouho komplikovaly život.

Radím upřímně všem. Pokud cítíte, že s vámi není něco v pořádku, nečekejte, až se vaše problémy zhorší. Navštivte svého lékaře.

Společník až do konce života

K tomu, abyste se mohli pustit do boje s cukrovkou, budete potřebovat dostatek informací, trpělivost a velkou tvrdohlavost. Protože, pokud jednou diabetes máte, zůstane s vámi až do konce života! Je to na vás. Jste to vy, kdo se musí rozhodnout, jestli vám stojí za to s ní bojovat.

Pokud se nenaučíte nemoc kontrolovat, zdravotní problémy se začnou zhoršovat a mohou skončit i smrtí. Věřím tomu, že znalost nás dělá silnějšími, ať už se potýkáme s čímkoliv. Téměř vždycky můžeme něco udělat. A když ne, alespoň lépe rozumíme tomu, co se s námi děje.

K čemu jsem došel já sám? K tomu, že i s cukrovkou můžeme žít téměř normální život. Většině problémů se můžeme vyhnout, jsme-li ochotni změnit svůj životní styl. Můžeme pracovat, udržet si většinu koníčků, zálib a vztahů, jako před nemocí. Ale musíme žít zdravěji.

Nedejte na pitomosti v bulvárech

Je velmi málo profesí, která bychom nebyli schopni zvládnout. Pokud kontrolujeme svou cukrovku zdravou stravou, pravidelným pohybem a případně léky, měli bychom být schopni překonat jakékoli omezení. Proto bylo nesmírně omezené a hloupé, když o mně některé bulvární časopisy opakovaně psaly, že riskuji svůj život, protože jsem se rozhodl přijmout natáčení na Slovensku.

Nejde o mě. Nebezpečnost těchto pitomostí spočívá v tom, že dávají lživé informace všem, kteří cukrovkou trpí, a zatím s ní nemají dostatek zkušeností. Ničemu takovému nevěřte.

Vám všem, včetně rodičů, kterým se narodilo dítě s cukrovkou, chci vzkázat: Pokud se budeme chovat ke své nemoci zodpovědně, opravdu nemáme omezení. Chce to „jen“ pevnou vůli, motivaci a morální podporu lidí, kterým na nás záleží.

Váš
Pavel Kříž

Jak žít zdravěji

  • Jíst pravidelně a v menších dávkách.
  • Kontrolovat svoji váhu a zabránit náhlému a výraznému ztloustnutí.
  • K jídlu preferovat ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo, ořechy a drůbež.
  • Vyhýbat se živočišným tukům a cukru.
  • Pokusit se nekouřit. „Jsem bývalý kuřák a vím velmi dobře, jak těžké je přestat. Ale stojí nám opravdu komplikované záněty žil a případná ztráta končetin za to?“
  • Omezit alkohol - pokud si ho dopřejeme, vždycky s něčím k jídlu.
  • Být fyzicky aktivní a snažit se pravidelně cvičit. Pomáhá to nejen s udržováním váhy, ale zlepšuje i náladu. „Deprese je u lidí s cukrovkou velmi častá. Propadáme beznaději a zoufalství, protože víme, že náš „boj“ nikdy neskončí. Je to nebezpečné, poněvadž mohou přijít stavy marnosti, při kterých si říkáme, že není důležité se o sebe starat.“

Co je špatně

  • Když se snažíme být za každou cenu stejní jako druzí, abychom neurazili. Nabízejí-li nám k jídlu něco, co nám nedělá dobře, řekněme NE.
  • Když se bojíme toho, že jsme JINÍ.
  • Když nejíme pravidelně a nekontrolujeme svůj cukr.
  • Když hodně kouříme.
  • Když si nehlídáme váhu.
  • Když to vzdáme.

Komentáře  

 
0 #2 eva doubková 2010-12-05 07:32
To co pše Pavel a Věrka je uplná pravda :-) mám dia 11 let ted je mi 50 a docela mě štve,když někdo řká"cožee tyy mááš cukrovku???"jak kdyby jsme byli nakažení-já jsem s ní spokojená díky ní jsem zhubla a zkásněla!Nyn jsem rok inzulnová a to je také v pohodě-ůplně.Prostě každý máme něco a my halt máme naší zlatou kámošku která nám určuje zdraví život a my jdem krok za krokem vedle ní pevně spjati za ruce.Musíme se s ní zkamarádit posloucht jí a budeme spokojeni a v poho :lol: Evík
Citovat
 
 
0 #1 Věra Hýžová 2010-11-03 21:46
"Vyznání" Pavla Kříže se mi velmi líbí a souhlasím s jeho názory, vyjádřil to skvěle. Zajímavá náhoda - právě jsem se dodívala na další díl "Básníků", pak sedla k počítači a otevřela tyto stránky, na které jsem měla schovaný odkaz, že se na ně mrknu, až budu mít čas. A co nevidím - Pavel Kříž má také cukrovku. Sama mám diabetes už přes 30 let, od 14. Své zkušenosti jsem se rozhodla dát dohromady a popsat na svých webových stránkách sweet-about-me.webnode.cz/. Chtěla bych dodat odvahu těm, které nemoc zaskočila a ptají se: Dá se s tím žít? Odpovídám: Ano, dá. :-)Život s cukrovkou nemusí být hořký. Diabetik může žít zcela "normálně" a nejen to, i spokojeně a šťastně. Do značné míry je to v rukou nás samotných.
Citovat
 

Přidat komentář

Tyto stránky nejsou určeny k oznamování podezření na nežádoucí účinky nebo stížností na kvalitu našich výrobků. Pokud nám chcete oznámit podezření na nežádoucí účinek nebo závadu v jakosti našeho výrobku, kontaktujte nás prosím telefonicky na čísle 800 112 122 nebo +420234664111 nebo nám napište email na adresu: phv_czsk@lilly.com. Můžete se též obrátit přímo na Státní ústav pro kontrolu léčiv: http://www.sukl.cz.


Bezpečnostní kód
Obnovit

Odesláním formuláře dávám provozovateli serveru souhlas s uložením svého jména pro potřeby zobrazení v seznamu komentářů a e-mailové adresy pro potřebu notifikace o nových komentářích na dobu neurčitou dle podmínek popsaných v Právním prohlášení.

Alternative flash content

You need to upgrade your Flash Player

Get Adobe Flash player

Kde najdete pomoc

Mapa ČR

Bezplatná infolinka

Dialinka