Příběh z kalendáře: Cukrovku na nás nepoznáš, smysl pro humor ano.

Příběh z kalendáře: Cukrovku na nás nepoznáš, smysl pro humor ano.

Dagmar a Miroslav Valovi, Dáša chodí na základní školu, Míra na gymnázium

Ačkoli jsou dvojčata, jsou každý jiný – na pohled i povahou. A ačkoli mají oba dva cukrovku prvního typu, přišlo se na ni nejprve u Dáši a teprve o tři roky později u Mirka. Na první chvíle s diabetem vzpomíná jejich maminka. "Dáše bylo necelých šest let, když začala hubnout, hodně pít a neustále chodila na záchod. Mysleli jsme, že je jen nachlazená, tak jsme zašli k lékaři. Bylo to den po oslavě jejích narozenin, takže když nám řekli, že má cukrovku, ještě jsem se bránila – myslela jsem si, že může mít vyšší cukr ze všech těch sladkostí a dortu," vybavuje si. Dášin stav byl ale takový, že už si ji v Motole nechali a domů šla až poté, co se podařilo nemoc dostatečně kompenzovat.

 "Museli jsme cukrovce přizpůsobit rytmus rodinného života, aktivity i jídelníček. Samozřejmě to platilo i pro Mirka – a to jsme netušili, že má cukrovku také. Byl zcela bez příznaků. Jemu se na to přišlo asi tři roky po Dáše a zcela náhodou – když se prováděl výzkum u sourozenců diabetiků. Nabrali mu krev a bylo…" Paní Valová vzpomíná i na to, jak reagovala na fakt, že jsou obě děti nevyléčitelně nemocné. "Když mi to řekli u Dáši, tak jsem brečela a měla pocit, že spadne svět. U Mirka už jsem to brala s klidem – už jsem věděla, že tahle nemoc chce »jen« hlídat a dobře léčit, a pak nemusí překážet."

Valovi i s diabetickými dvojčaty zůstali akční rodinou – neobětovali ani své oblíbené výlety na kole. "Děti dost sportují – syn hraje fotbal, dcera košíkovou. Do pohybu je nutit nemusím, spíš je občas brzdím, protože o úrazy není nouze," komentuje paní Valová sádru na ruce svého syna. Ale že by nějak prožívali svou nemoc, to snad ani ne. Vždycky byli součástí dětského kolektivu, cukrovka je neodšoupla někam na kraj. "Jen pro nás s manželem to znamenalo náročnější organizaci – někdo s nimi musel na výlet, na školu v přírodě, ale jsou to normální puberťáci, to si pište," směje se paní Valová.